Menu
Menu
Rodinné vinařství
Rodinné vinařství
Na této stránce se dozvíte něco o dělení vín a navíc zde naleznete zajímavé informace týkající se odrůd vín které pěstujeme.
Johanniter je bílá středně raná interspecifická moštová odrůda, vyšlechtěná roku 1968 Johannesem Zimmermannem ve Vinařském institutu v německém Freiburgu jako kříženec odrůd Ryzlink rýnský × Freiburg 589- 54 (Seyve-Villard 12481 × Freiburg 153- 39 (Rulandské šedé × Chrupka bílá)). Odrůda není zapsána v Státní odrůdové knize České republiky. Je ale zapsána v Německu a Rakousku pod názvem Johanniter.
Patří ke starým odrůdám pocházejícím pravděpodobně z Itálie. Název Veltlín odkazuje k horské oblasti Valtellina v Itálii, nedaleko Švýcarských hranic. U nás se pěstuje na Moravě a to zejména na Znojemsku, Mikulovsku, Velkopavlovicku a Podluží. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941.
Vína jsou charakteristické jemnou vůní podobnou lipovému květu, chutí slabě hořkomandlovou, příjemné kyseliny a harmonické. Dříve se prodávala většina v mladém stavu (pod víchou). Jsou oblíbena k dennímu stolování. Ředěna vodou jako vinný střik utiší žízeň.
Odrůda, která vznikla z Rulandského šedého. Od roku 1941 do 1993 byla v Listině povolených odrůd zapsána jako Burgundské bílé, nyní je pojmenována podle Johana Rulanda, který se zasloužil o rozšíření Burgundského šedého v Německu. Vína zelenkavé barvy s aromatickými, ovocnými tóny s vůní jablek.
Předpokládá se, že pochází z jihovýchodní Evropy. Nedá se ale vyloučit původ z některých druhů divoké révy ve střední Evropě. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941. Víno je plné a vysoce aromatické. Velmi oblíbené je víno se zbytkovým cukrem. Pijí se jako aperitiv před obědem, ke sladkým desertům. Tramín je víno podávané jen v omezeném množství k významným příležitostem.
Nejstarší doklady pocházejí z horských oblastí Savojska a Švýcarska, ale rovněž z Dolního Rakouska. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1952. Víno je s nižším obsahem kyseliny a se slabším aroma. Používá se hlavně do směsí. Velmi rychle zraje, je vhodné ho pít mladé. Nemá nic společného s odrůdou Veltlínské zelené.
Odrůda se do dalších evropských zemí rozšířila z Francie. Jméno Saint Laurent (10.srpen) pochází pravděpodobně od raného dozrávání odrůdy v měsíci srpnu (neplatí v našem klimatu). V naší odrůdové knize je zapsána od samého počátku existence knihy, tedy od roku 1941.
Víno je červené barvy temného granátu někdy s fialovými odstíny. Z těžké půdy s ovocnými tóny vůně. Chuť plná u mladého vína neharmonická, později vyzrálá až agresivní s výraznou tříslovinkou. Svatovařinecké se hodí k tradiční českomoravské kuchyni. Víno je dobré i k těstovinám a výraznějším úpravám vepřového.
Do Čech byla odrůda dovezena Karlem IV. ve 14. století. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1941. V současné době je vysoce ceněno na celém světě. Mutací z něj vzniklo Rulandské šedé a z toho poté Rulandské bílé.
Víno charakterizuje světlejší granátová barva, která v neplné sklence, jestliže se nahne na stranu, má okraj zlatově cihlovou barvu. Je to víno plné, jakostní, kořenité s hořkomandlovým tónem chuti. Dobré ročníky jsou vhodné k uskladnění, protože víno ležením v lahvích vyzrává, získává na kvalitě a stává se lahodně sametovým. Hodí se k jemným úpravám srstnaté zvěře a vůbec k červeným masům, jakož i k jemným, ušlechtilým poloměkkým sýrům.
Toto víno je nejoblíbenější odrůdou v oblasti Bordeaux, kde se o její rozšíření zasloužil v polovině 16.století známý kardinál Richelieu. Ve světě se stal nejmódnější z červených odrůd.
Vína mají vysoký obsah červeného barviva. Typické je černo-rybízové aroma, občas i s travnatou příchutí. Víno získává zráním na kvalitě. Proto jsou to zpravidla vína k dlouhodobému uložení a archivaci. Cabernet sauvignon je těžší víno s výraznou chutí a vůní, a tak se hodí k těžším jídlům, výborný ke zvěřině, ale i ke skopovému. A především k tvrdým tučným a modrým sýrům. Do Listiny povolených odrůd zapsána roku 1980.
Tato odrůda vznikla křížením odrůd Helfensteiner a Heroldrebe v r.1955, v Lauffenu (Německo).
Víno se vyznačuje velmi tmavou, červeno-modrou barvou a ovocnou chutí. Jako barvířka vstupuje často do skladby scelovaných vín.
Víno nejnižší kvalitativní kategorie s cukernatostí od 11 do 14,9 ° ČNM (stupňů cukernatosti). Obsah minimálně 8,5 % alkoholu. Doslazuje se řepným cukrem. Tato vína nesmějí být označena názvem odrůdy, ani místem původu nebo jinými zavádějícími údaji. V chuti nevýrazné.
Vyšší kvalitativní kategorie s cukernatostí moštu mezi 15 až 18,9 ° ČNM a s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá středně plné. Doslazuje se řepným cukrem. Čím více bylo víno doslazeno tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu.
Jakostní víno vyrobené scelováním vín několika odrůd podle předem dané receptury. Dobrá známková vína jsou oproti jakostním vínům plnější a vyváženější.
Nejvyšší kategorie vín vyrobených z nedoslazovaného moštu. Nesmí se doslazovat. Tato vína je možné vyrábět pouze z hroznů sklizených na vybraných viničních tratích. Dělí se do těchto kategorií:
Obsahují max. 4g/l zbytkového cukru. Při vyšším obsahu kyselin může suché víno obsahovat 9g/l zbytkového cukru.
Obsahují 4-12g/l cukru. Při vyšším obsahu kyselin může polosuché víno obsahovat 9-18g/l cukru.
Obsahují cukr v rozmezí 12 až 45 g/l.
Jsou vína, která obsahují víc než 45 g/l cukru.